Žirafoviny.cz

Pevnou linku jsme doma neměli. Tátu v devětašedesátým vykopli za podporu jistýho později u Humpolce havarovanýho funkcionáře z tehdy jediný přípustný samospasitelný strany, takže jsme byli jako politicky nespolehlivá rodina "na indexu" = na seznamu těch, kterým je zapojení vlastní telefonní přípojky na věky věkův zapovězený.

Naštěstí období "na věčný časy a nikdy jinak" po nějaký době ukončilo ne zvonění telefonu, ale klíčema na náměstích a nastala éra, kdy komunisticky veleným ministerstvem vnitra řízený Československý státní spoje nahradil aspoň na poli telefonním Telekom s dceřinným mobilním Eurotelem. Jako firmu v soukromým vlastnictví je nezajímala politika, ale prachy, takže najednou skoro ze dne na den stačilo zajít na kontaktní kancelář společnosti a podat si objednávku - a podle dostupnosti vydrátování ulic a kapacity místních ústředen, který se navíc díky dostupnýmu kapitálu a taky narůstajícím ziskům začaly houfně digitalizovat, se člověk během několika tejdnů až měsíců dočkal zazvonění a za dveřma technika s brašnou přes rameno, kterej z ní vytáhnul papírovou škatuli s telefonním přístrojem a přípojkovým kabelem, telefonní seznam "Zlaté stránky" a papír s předtištěnou smlouvou, kde bylo vaše vlastní telefonní číslo a platební údaje pro posílání plateb na účet ... A MĚLI JSME DOMA TELEFON!!!

Najednou se dalo domlouvat s rodinou, se známýma, zavolat si do zaměstnání, když bylo jednomu blbě, šlo se po telefonu objednat k doktorovi Z DOMOVA, nemuselo se lítat na ulici nebo přes půlku sídliště do telefonní budky! Musím se přiznat, že zapojení vlastního telefonu 5 let po "Velkým Plyšovým podvodu na lidech" jsem vnímal jako takovej první projev zániku zvůle komančů - protože o tom, kdo bude a nebude mít fakticky vlastní spojení s jinýma už rozhodovalo jen to, jak byl technicky dostupnej pro zapojení linky a ne nějakej uliční výbor složenej z drben a udavačů. Už od začátku jsme měli linku s tónovou volbou, možnost zapojení faxu jsme nevyužili - nepodnikal nikdo z nás. Brácha jako podnikatel ale fax samozřejmě doma měl.

Řeklo by se "konec dobrej, všecko dobrý".
Jenomže přichází to důležitý ALE.
Skončily "devadesátky", překlopil se "waj tú kej" a postupně se v hlasovým spojení začaly prosazovat mobily. Tarify ze začátku astronomický postupně zlevňovaly, přístroje taky, najednou nebyl v rodině jeden mobil k jedný pevný lince, ale jeden mobil měla manželka, druhej já, brácha měl svůj, máti s fotříkem najednou neměli taky jen pevnou, ale i mobil - a tak jednoho dne došlo k tomu, že jsme zjistili, že už pevnou linku využíváme jen k volání tam, kde nemají mobil = k doktorovi nebo do práce a i tam že se najednou dá volat z mobilu za srovnatelnou cenu, jako z toho telefonu na poličce v kuchyni. A šlo to i z auta, z vlaku nebo z krámu, kde jsem zjistil, že dostali nový zboží a já se bez ježdění přes město moh optat mámy, jestli jí mám koupit taky. V ten moment nastal problém vskutku nerudovskej. Za pevnou linku se totiž každoměsíčně platil nemalej paušál - sice zahrnující určitý volný minuty, ale jen do vlastní sítě Eurotelu na mobily i pevný linky. Na mobily dalších 2 operátorů se z pevný volalo vždycky za prachy - a bohužel dráž, než z mobilu. A ještě ke všemu, paušál zahrnoval nemalou částku jenom za existenci přípojky a "pronájem" telefonního přístroje, která se musela zaplatit bez ohledu na to, jestli se v daným měsíci vytočilo byť jen jediný číslo, nebo se na sluchátko ani nešáhlo. Psala se polovička "nultejch" let a mít nebo nemít měsíčně 400,-Kč byla pro rodinu s dvěma malýma dětma dost důležitá otázka, obzvlášť v ten moment, když šlo o platbu za něco, co jen leželo doma na poličce a v podstatě se to nepoužívalo, protože veškerý spojení už zvládaly mobily. Takže padlo rozhodnutí pevnou linku odhlásit. A to byl BIG problém.

Na tehdá už sjednocenej Eurotel nebylo žádný oficiální spojení, po kterým by se dalo zrušení pevný linky "vykomunikovat". Existovala infolinka na který se dalo získat info o telefonních číslech, existovala "helpline" kam se hlásily poruchy, byla i linka, na který se dalo objednat zřízení nový linky nebo objednat si novou SIMku na dobírku až domů. ALE ODHLÁSIT UŽ EXISTUJÍCÍ LINKU byl nepřekonatelnej problém. Nikdo nechtěl přijmout odhlášku resp. výpověď smlouvy, Eurotel se doslova držel zubynehty klienta jak hovno košile a nechtěl připustit možnost, že by někdo chtěl zrušit pevnou linku. Nakonec asi po půl roce darmýho lítání po všech čertech pomohla doslova zpuchejřující výhrůžná stížnost, podaná na "kontaktním místě" Erotelu PÍSEMNOU FORMOU - spojená s výhrůžkou, že pokud do 7 dnů od data převzetí stížnosti nedostaneme informaci, kam a komu adresovat výpověď smlouvy o pronájmu pevný linky, nezaplatíme už žádnou další paušální platbu a případ předáme k řešení ČTÚ a zveřejníme v TV v pořadech na ochranu spotřebitelů, protože obstrukce a zdržování už ze strany Eurotelu nehodláme dál tolerovat. Reakce kupodivu následovala hned další den - bylo nám voláno neznámým číslem, po zvednutí se ozval prodejce Eurotelu s nabídkou snížení paušální platby na polovinu při zachování stávajících volnejch minut a na ADSL internet (o kterým už jsem měl zjištěno, že vzhledem k dýlce vedení od místní ústředny se po něm nedostanem na rychlejší spojení než stovky kilobit za sekundu, i když inzerce Eurotelu vytrvale blábolila o AŽ 8 Megabitech) - a byl vlezlej jak podzimní počasí. Jenomže narazil na verbální opakovací brokovnici mojí manželky. Poslala ho ručně stručně hodně hluboko tam, kam Slunce nesvítí a zopakovala, že pokud nám nebude sděleno, kam máme adresovat výpověď pronájmu pevný linky, následující týden jde podání na ČTÚ a nabídka na reportáž do všech TV, kde ji budou ochotní přijmout. Byl tak konsternovanej, že jí tu adresu skutečně vyklopil a my se mohli po 12 letech tý tolik vytoužený pevný linky snad definitivně zbavit ...

Časy se holt mění. Já jsem před časem pevnou přenášela z původního bydliště k nám do hor a po několika letech ji pak i zrušila. Tedy vlastně hovory z ní zrušila, ADSL jsem si nechala. A po dalších letech jsem si hlasové služby zase aktivovala. Pokud se dobře pamatuji, všechno to šlo udělat po internetu, snad krom toho přenosu na novou adresu, tak si prostě už nejsem jistá. Je to moc dávno a nebylo to moc důležité na zapamatování si.

Všechno je to o lidech, na blbce narazíš všude a na dobré a ochotné lidi také.