Žirafoviny.cz

     Na internetu i v knihách koluje hromada různých tabulek pro určování hodnoty odporu, i jiných součástek, podle barevného kódu na odporu natištěném. Přesto jsem se rozhodla takovou tabulku publikovat a také a to proto, že když ji potřebuji, tak si nemohu vzpomenout, kde ji mám a teďka budu vědět, že je i na Žirafovinách. Pro práci je nejlepší se tabulku naučit z paměti, ale toho nejsem, nevím proč, schopná.

     Před časem jsem někde koupila za pár korun displeje typu D709F. Už ani nevím jak je to dlouho ani kde jsem je koupila, ale od té doby čekaly na využití ve škatulce mezi ostatními displeji. A protož jsem si z burzy přivezla obvod MH117, se kterým jsem si hrála, tak po létech došla řada i na tyto displeje. A protože jsem zjistila, že na webu o nich skoro nic nenajdu, tak jsem se rozhodla tuto mezírku ve vědomostech Sítě vyplnit.

     Před dávnými a dávnými časy jsem napsala článek o dekodérech a psala jsem tam i o tom, že některé používají evropskou znakovou sadu, některé upravenou evropskou sadu a některé používají sadu japonskou. Článek poněkud zapadl do historie, ale když jsem trošku změnila rozložení bloků na hlavní stránce Žirafovin, tak se zase z hlubin vynořil a já jsem se odhodlala k napsání jeho pokračování.

     Na sedmisegmentovém displeji se dá zobrazit hodně různých znaků, ale přeci jenom je počet kombinací omezen. Wikipedia říká, že počet všech kombinací zobrazitelných na sedmisegmentovém displeji je sto dvacet osm.

     Po 11-tich rokoch používania začali vynechávať najpoužívanejšie tlačítka na diaľkovom ovládači do takej miery že sa hlasitosť nedala znížiť. Ponúkalo sa riešenie objednať ovládač na webe alebo kúpiť univerzál.

     Nakoniec som sa rozhodol pre opravu. Keď som ovládač rozobral a vyčistil skontroloval som odpor jednotlivých gumených plôch na tlačidlách. Tie ktoré fungovali boli matné mali odpor okolo 1MΩ, tie čo nefungovali boli lesklé a odpor bol 10 a viac MΩ.

     Mám tu ještě jednu drobnost, ačkoli tentokrát jde spíše o nápad než o podrobný návod jak něco vyrobit. Dalo by se říci, že tentokrát to není ani drobnost, jako spíše banalita. Leč velice užitečná.

     Čas od času potřebuji pracovat s něčím opravdu horkým a to tak, že velmi horkým. A nebo potřebuji podložku pod plynový hořák a tak vznikl nápad na podkladovou desku. Jako nejlepší materiál mi přišel šamot a tak jsem se jej jala shánět. Nebylo to tak triviální, jak to na první pohled vypadalo, ale nakonec jsem pár, doslova, desek získala v kominictví na internetu. V Ústí jsem prostě neměla úspěch, ale možná se situace během času zlepšila, nevím.