Žirafoviny.cz

     Při psaní tohoto článku jsem opět nějakou dobu přemýšlela nad tím, do které rubriky jej zařadit. Zase jsem váhala mezi Zápisníkem drobností a Elektronikou. Jak jsem se nakonec rozhodla, vidíte sami. Důvodem váhání je značná jednoduchost, téměř trivialita, tohoto obvodu.

     Pro jeden experiment jsem potřebovala napájecí zdroj 3,3 V s odběrem několika desítek až stovek miliampérů a malým nutným úbytkem napětí, protože jsem pro napájení chtěla využít USB port počítače. V „šuplíku“ byl zrovna jeden integrovaný obvod LM3940 a tak padla volba na něj. Hlavně proto, že je pro tento účel přímo stvořen.

     V posledních dnech si rozhodně nemohu stěžovat na to, že bych se nudila. I psaní mi docela jde, respektive hodně píši, ale jestli mi to jde, to je otázka jiná Je ovšem zajímavé, že nejsem schopná sednout k počítači a napsat technický text. Dokončila jsem jednu povídku, postupně píši další, ale tento článek o běžícím světle jsem nebyla schopná dokončit. Nevím proč. Ale věřím, že se i přes jeho těžký vznik bude svým čtenářům líbit

     Asi je opravdu zbytečné připomínat, že mám moc ráda různá blikátka. A tak mé srdce zaplesalo, když jsem na stránkách březnové Praktické elektroniky narazila na běžící světlo, které ale vypadalo zajímavěji než jiná taková zapojení.

     Po přečtení názvu článku možná část čtenářů přemýšlí nad tím, kterého živočicha jsem začala chovat a chci rozmnožovat. Zrovna tak možná část lidí přemýšlí nad tím, že jsem začala pomalu sklouzávat k bulváru. Pravda je ovšem jiná, článek není ani o biologii ani o bulváru, ale je o destičkách na rozmnožování signálů a kontaktů

     Před časem jsem zde popisovala upravený zdroj s třísvorkovým stabilizátorem napětí a v článku jsem se zmínila o tom, že potřebnou předzátěž je lépe vytvořit pomocí proudové nory než pomocí prostého rezistoru. A dneska se na několik jednoduchých proudových nor podíváme.

     A opět tu máme článek o Arduinu Tentokrát to ale bude skutečně kousek elektroniky a ne jen kus kabelu. Aby Arduino mohlo dělat nějakou činnost, musí se nejprve naprogramovat. A to lze buď ISP programátorem, třeba podle předchozího článku, a nebo pomocí bootloaderu Arduina přímo z IDE. Což je mnohem operativnější a vlastně to dělá Arduino Arduinem. „Velká Arduina“ mají komunikační převodník na sobě a tak se jen spojí s počítačem a už se může programovat. Malé Arduino pro mini tento převodník nemá a tak je třeba jej při programování doplnit.