Žirafoviny.cz

     „Ahoj mamko, chtělo by se mi pokračovat a zeptat se tě, jak se máš a tak vůbec. Takové ty zdvořilostní fráze. Vím, bylo by to dosti nevhodné a tak se raději ptát nebudu. Vidím sama, že to není žádný zázrak, ačkoli, co já vlastně vím. Většinou záleží na úhlu pohledu a ten můj a tvůj se už dlouho velmi, ale opravdu velmi liší. Sama to dobře víš.

     Já vím, mohla bys namítnout, že se setkáváme po velmi dlouhé době až dneska. Ale uznej sama, kdo za to může? Jen já? Nebo je chyba jinde? Já jsem to takto nechtěla, ačkoli uznávám, nesu svůj díl viny, ne že ne, ale z mého pohledu důvod našeho dlouhého odloučení je na tvé straně. Věřila jsi mi někdy? Nebo jsem byla vždycky jen ta nejstarší, ale zároveň i nejhorší z nás tří? Do hlavy ti nevidím, stejně, jako ty nevidíš do hlavy mé.“

     Již nějakou dobu si zkouším programovat s Arduinem. Můžeme se donekonečna hádat, jestli je lepší psát v Wiringu nebo v čistém C++, či rovnou v C, nebo nejlépe v assembleru. Já osobně si myslím, že nejlepší je vybrat to tu kterou úlohu ten nejlepší jazyk, každý má něco do sebe a nějaké nedostatky. A protože nejsem programátorka, tak jsem se mi Wiring líbí, protože je celkem pochopitelný. Ovšem Bascom je stejně lepší

     Nicméně dnešní krátké povídání nebude ani o Wiringu ani o Bascomu, bude přímo o Arduinu, lépe řečeno o jeho HW. Konkrétní zkušenost mám s Arduinem Unem R3, ale předpokládám, že jiná se budou chovat obdobně.

     Ať chceme nebo ne, je fuč další rok a opět stojím před tou volbou, jak začít nebo nezačít vánoční přání čtenářstvu. Ještě pořád mám v paměti to rozhodování loňské a už píši další. Rok 2019 utekl tak rychle, jako snad ještě žádný rok v mém životě, ale byl to dobrý rok. A věřím, že nejenom pro mojí roztomilou maličkost, ale i pro vás

     Venku už je dávno tma, uvnitř chaty svítí veliká petrolejová lampa a v kamnech praská hořící dřevo. V místnosti je příjemné teplo a vůně z ohřívajícího se rumu, který tvoří základ výborného grogu, jenž ohřeje posádku chaty na těle i na duchu. Muž stojící u kamen právě přilévá do hrnce mužnou dávku rumu společně s dalším kořením a praví „Jestli to takto půjde dál, tak zítra bude plší polívka. Já tu potvoru snad roztrhnu, rozpářu, stáhnu z kůže, uvařím a pak zabiju. Už mi zase ohlodala sušenky!“ „Tak si je máš lépe chránit a nebo rovnou sežrat, to ti je pak nemůže sežrat nic dalšího“ odpovídá mu další a další dva se smějí. „Jen se chcetejte blbouni, však ono na vás taky dojde“ dodává první muž a pokračuje v přípravě grogu.