Žirafoviny.cz

     Rok se s rokem sešel a já opět přemýšlím, co a jak popřát kamarádům, přátelům a čtenářům Žirafovin do dalšího období. Přemýšlím a přemýšlím a nic kloudného nevymýšlím.

     V pátek jsem pekla cukroví a udělala tak základ na dnešní zdobení. Včera jsem byla v obchodě koupit pár drobností právě na to cukroví. Hlavně potravinářské barvivo, protože se mi to během týdne nepovedlo. V obchodech vládlo šílenství, zmatky a chaos. Byla jsem totiž ve více obchodech, protože se mi podařilo přijet do Ústí stopem a měla jsem moc času. Zatím co ve Skontu to bylo úplně v pohodě, tak v Obi bylo dosti plno. Ale to co bylo v Globusu, to je téměř nepopsatelné. Až jsem se lekla, že konec světa přeci jenom bude, ale ne v pátek, jak to mělo být podle některých předpovědí, ale co nejdříve. Neuvěřitelné. Ještě teďka mi to nejde na rozum. Je fakt, že jsem si tam šla ty lidi prohlídnout, krom jiného, ale co tam bylo, to předčilo má očekávání.

     Čas si tak pomalu plyne a už jsou tu zase Vánoce.

     Skoro.

     Tedy podle kalendáře do jejich vypuknutí zbývají přibližně dva měsíce, ale podle situace v obchodech už tu pár týdnů jsou.

     A proč píši o Vánocích? Nepíšu o Vánocích, píšu o plynutí času. Teorie relativity asi platí, protože čas se na jednu stranu strašně vleče, na stranu druhou letí jako splašená herka...

     Poslední dobou si všímám toho, že po ránu Žirafoviny nefungují. Proč tomu tak je, nevím, ale přičítám to chystané aktualizaci systému na serverech, kde běží.

     Chci tedy požádat ctěné čtenářstvo o malou spolupráci. Pokud narazíte na případ, že web nefunguje, tak si poznamenejte čas a den, kdy to bylo, a potom to napište do komentářů k tomuto článku. Zkusím se pak domluvit s administrátory serveru, co se s tím dá dělat. On možná problém není v http serveru, ale někde jinde na trase, proto nechci nikoho předem obviňovat.

     Rok se s rokem sešel a opět se přiblížil můj odjezd na tábor kdesi na divoké Moravě

     Pokud tedy někdo v následujících dvou týdnech bude chtít přidat nový článek, nebo bude mít nějaký jiný krásný nápad, tak bude muset počkat. Vím, je to škoda, ale je to tak a nic se s tím dělat nedá

     Psala jsem článek o mimořádné události ve stanici Liběchov, ale zase se mi zakousl počítač, a protože jsem neměla text uložený (ačkoli je nastavené automatické ukládání), tak jsem o všechno přišla. Jsem z toho dosti rozmrzelá, ale už s tím asi nic nenadělám.

     Před asi tak čtrnácti dny, možná třemi nedělemi, se mi začal počítač kousat a stále končit v „modré smrti“. Dělal to hlavně po zapnutí, když přečkal několik prvních minut, už běžel dobře. Tuto situaci jsem už zažila, proto jsem došla do firmy, koupila jsem nový ATX zdroj a během chvilky jsem jej vyměnila¹.