Žirafoviny.cz

     Při hrabání se v jedné bedně dole ve sklepě jsem vzala do ruky staré síťové kabely. Pocházejí z doby, kdy jsme ještě provozovali počítačové sítě pomocí koaxiálního kabelu a tak na svoje další uplatnění čekaly hezkých pár let. Nicméně se dočkaly, protože při tom přehrabování jsem je vzala do ruky a donesla si je do „laboratoře“. Zrovna jsem totiž potřebovala spojovací kabel k měřícímu přístroji a tyto kabely jsou ty pravé. Klasické BNC konektory a 50Ω kabel, co více si přát když člověk potřebuje koaxiální kabel s BNC konektorem

     Měřením jsem zjistila, že dva jsou vadné, ale zbytek je v pořádku. U těch dvou vadných kabelů se pak ukázalo, že mají špatně nalisovanou jednu koncovku, zbytek je v pořádku. A tak vznikl nápad udělat z nich měřící šňůru pro některá měření. Měla jsem doma potřebné věci a tak jsem se do toho pustila.

     Mám doma dva digitální rozváděčové ampérmetry, které vypadají jeden jako druhý, i uvnitř, ale přitom se podle popisků liší. Jejich typy jsou DG3-4D a Z7-MG/AD 999 a jako výrobce je uveden F&G. Výrobců je přitom více a drží si i stejné označení. Zcela určitě vím, že je vyrábí i firma Möeller (dneska Eaton) a další. Jsou určené pro nepřímé měření pomocí proudového trafa a nejsem schopná k nim na internetu téměř cokoli najít. Asi jsou určené i do nějakých taktických nebo vojenských systémů a tak jsou informace o nic přísně tajné. A nejtajnější je informace o tom, jak se mají nastavit DIP přepínače určující jejich rozsah.

     Při různých pracích a kutění se používá polyuretanová pěna. Známe ji asi všichni a kdo ne, tak ji brzy pozná také. Většinou se vyskytuje jako plechovka s aplikátorem, profesionálové používají větší balení a speciální pistole. Také se ji říká pěna montážní.

     Je docela fajn, dobře se s ní pracuje a lepí přímo fantasticky. Bohužel často to, co není potřeba a tam, kde držet má, tam potvora nedrží. Nejlépe ale drží na rukou, které sice mají být chráněné rukavicemi, ale zkušenost praví, že většinou chráněné nejsou

     Mám ráda svíčky, olejové, petrolejové a plynové lampy a vůbec jiná obskurní svítidla. Proč, to sama nevím, ale vím, že je mám ráda. Také jich mám pár doma a občas si jim svítím ačkoli elektrický proud do bytu stále proudí a není třeba nouzového osvětlení. Prostě chci

     Další nepopiratelnou výhodou je to, že petrolejová lampa svítí i bez elektřiny, takže je fajn ji mít pro případ výpadku, a proti svíčce je i bezpečnější, protože je přeci jenom stabilnější a plamen je chráněn cylindrem.

     Jednou, je to už hodně dávno, jsem se notně nudila a zkoušela jsem si tak mačkat tlačítka na svém radiobudíku. No a najednou se mi podařilo přijít na zajímavé, užitečné a nikde nedokumentované vlastnosti tohoto přístrojku. Je to již letitý přístroj, kupovaný na teplické burze, ještě na stadionu, za peníze z mé první brigády, někdy v v roce 1995

     Budík je řízený obvodem tovární značky LM8560 výrobce Sanyo. Podle všech indicií se jedná o hodně starý obvod, ale používá se dodnes.