Elektronika - Měření na varistoru
Varistor je polovodičová součástka se dvěma vývody. Varistor se v obvodu projevuje jako odpor, který je proměnný. Velikost jeho odporu závisí hlavně na velikosti přivedeného napětí a teplotě součástky. Vyrábí se jich několik druhů, ale jejich chování je prakticky stejné.
Varistory se používají hlavně jako ochranné prvky proti přepětí v obvodu. Dají se však použít i jako stabilizátory napětí. Toto použití je však vzácné, význam mělo v dřívějších dobách. V té době se také dělaly varistory právě pro toto použití. Varistor se skutečně chová jako odpor, jeho vlastnosti nezávisí na kmitočtu přivedeného napětí. Jako každá reálná součástka má však i parazitní vlastnosti, a proto se v obvodech vysokých frekvencí bude chovat poněkud odlišně. Může za to hlavně kapacita daná konstrukcí varistoru. Na první pohled totiž vypadá jako keramický kondenzátor
Před nějakou dobou jsem vedla debatu s kamarádem na téma trisily, transily a podobné součástky. Měla jsem v tom dosti zmatek a tak jsem se pustila do nějakých měření. Nemaje varistoru, došla jsem při vhodné příležitosti do obchodu a dva exempláře si dovezla. Pak mi došlo, že nějaké i mám, ale na síťové napětí, takže jako bych je skutečně neměla.
Po zapojení měřícího pracoviště jsem zkoušela, jak se vlastně varistor v obvodu chová. Jenže se choval poněkud divně. Na papírku pro prodavače i na účtence byl totiž varistor na 18V stejnosměrných. Nakonec jsem zjistila, že ve skutečnosti mám varistor VCR07D220K, což je varistor pro napětí 22V střídavých. Stejnosměrné napětí je proto vyšší. Po zjištění tohoto omylu už všechno bylo v pořádku a odpovídalo teorii
Tak jsem tedy začala měřit a zapisovat si údaje do tabulky a připomněla si tak laboratorní cvičení ze střední školy, kde jsme také občas taková měření dělali. Jenže na to pak musel být ještě protokol, a to mě k smrti nebavilo. A dneska jej dělám dobrovolně sama
Údaje v tabulce jsou zaokrouhlené. A protože obrázky jsou názornější, udělala jsem si i graf:
Teorie praví, že závislost odporu na přivedeném napětí je u varistoru exponenciální. Graf má logaritmickou stupnici proudu, proto je výsledkem téměř přímka. Jisté odchylky od ideálu jsou způsobené jednak reálnou součástkou a také tím, že odpor varistoru hodně závisí i na jeho teplotě. Jenže procházející prou jej dosti zahřívá a zanáší tak do měření určitou chybu. Pro úplně správné výsledky by bylo nutné varistor vhodně chladit. Což se sice hezky řekne, ale hůře provede, protože je dosti křehký. Napětí 31V je konečné proto, že proud procházející varistorem byl již tak značný, že jej neúměrně zahříval a hrozilo jeho poškození. Měření jsem musela často přerušovat a čekat, až varistor vychladne.
U hodnot napětí je nutné brát v potaz tu věc, že hodnoty na varistorech jsou většinou uvedené pro střídavé napětí. Pokud jej chceme použít v obvodu napětí stejnosměrného, je potřeba se podívat do katalogového listu výrobce a hodnotu zjistit. Je o něco vyšší a dá se u malých hodnot odhadnout tím, že se napětí vynásobí konstantou 1,1. U vyšších je tento odhad již značně nepřesný a je nutné se pro přesné hodnoty podívat do katalogu.
Měření mi ukázalo, že teorie se shoduje s praxí, skoro, a že varistor je opravdu zajímavá součástka. Vzhledem k jeho teplotní závislosti by jej možná šlo použít i jako tepelný snímač, což někdy budu muset zkusit. Vlastní měření je značně zajímavé, protože člověk pak vidí teoretické znalosti i ve skutečnosti a lépe si je zapamatuje. Proto všem zvědavcům doporučuji, si to také zkusit přeměřit
Doplněno 30. září 2009
I na základě jednoho z komentářů mi to dneska nedalo a změřila jsem charakteristiku ještě jednou a tentokrát poctivě v obou polaritách. Minule jsem si zapisovala jen při jedné a druhou si jen tak zkusila, že to opravdu vodí v obou polaritách. Z tabulky i grafu vyplývá, že varistor se v obou polaritách chová podobně, ačkoli je poznat, že to je polovodič, a ne opravdický odpor. Jeho odpor se mírně liší, hlavně u menších napětí.
Co způsobuje ten "zub" na charakteristice namalované červenou barvou mi není úplně jasné, ale měřila jsem to několikrát a je tam vždy, takže to tak asi má být.
Varistory se používají hlavně jako ochranné prvky proti přepětí v obvodu. Dají se však použít i jako stabilizátory napětí. Toto použití je však vzácné, význam mělo v dřívějších dobách. V té době se také dělaly varistory právě pro toto použití. Varistor se skutečně chová jako odpor, jeho vlastnosti nezávisí na kmitočtu přivedeného napětí. Jako každá reálná součástka má však i parazitní vlastnosti, a proto se v obvodech vysokých frekvencí bude chovat poněkud odlišně. Může za to hlavně kapacita daná konstrukcí varistoru. Na první pohled totiž vypadá jako keramický kondenzátor
Před nějakou dobou jsem vedla debatu s kamarádem na téma trisily, transily a podobné součástky. Měla jsem v tom dosti zmatek a tak jsem se pustila do nějakých měření. Nemaje varistoru, došla jsem při vhodné příležitosti do obchodu a dva exempláře si dovezla. Pak mi došlo, že nějaké i mám, ale na síťové napětí, takže jako bych je skutečně neměla.
Obr. 1 – měřící pracoviště
Po zapojení měřícího pracoviště jsem zkoušela, jak se vlastně varistor v obvodu chová. Jenže se choval poněkud divně. Na papírku pro prodavače i na účtence byl totiž varistor na 18V stejnosměrných. Nakonec jsem zjistila, že ve skutečnosti mám varistor VCR07D220K, což je varistor pro napětí 22V střídavých. Stejnosměrné napětí je proto vyšší. Po zjištění tohoto omylu už všechno bylo v pořádku a odpovídalo teorii
Tak jsem tedy začala měřit a zapisovat si údaje do tabulky a připomněla si tak laboratorní cvičení ze střední školy, kde jsme také občas taková měření dělali. Jenže na to pak musel být ještě protokol, a to mě k smrti nebavilo. A dneska jej dělám dobrovolně sama
Napětí | Proud | Odpor |
V | mA | kΩ |
20 | 0,02 | 1000 |
21 | 0,04 | 525 |
22 | 0,06 | 366 |
23 | 0,13 | 176 |
24 | 0,29 | 82 |
25 | 0,78 | 32 |
26 | 1,87 | 13 |
27 | 5,14 | 5,2 |
28 | 14,4 | 1,9 |
29 | 25,1 | 1,1 |
30 | 48,3 | 0,6 |
31 | 110 | 0,3 |
Údaje v tabulce jsou zaokrouhlené. A protože obrázky jsou názornější, udělala jsem si i graf:
Obr. 2 – voltampérová charakteristika varistoru
Teorie praví, že závislost odporu na přivedeném napětí je u varistoru exponenciální. Graf má logaritmickou stupnici proudu, proto je výsledkem téměř přímka. Jisté odchylky od ideálu jsou způsobené jednak reálnou součástkou a také tím, že odpor varistoru hodně závisí i na jeho teplotě. Jenže procházející prou jej dosti zahřívá a zanáší tak do měření určitou chybu. Pro úplně správné výsledky by bylo nutné varistor vhodně chladit. Což se sice hezky řekne, ale hůře provede, protože je dosti křehký. Napětí 31V je konečné proto, že proud procházející varistorem byl již tak značný, že jej neúměrně zahříval a hrozilo jeho poškození. Měření jsem musela často přerušovat a čekat, až varistor vychladne.
U hodnot napětí je nutné brát v potaz tu věc, že hodnoty na varistorech jsou většinou uvedené pro střídavé napětí. Pokud jej chceme použít v obvodu napětí stejnosměrného, je potřeba se podívat do katalogového listu výrobce a hodnotu zjistit. Je o něco vyšší a dá se u malých hodnot odhadnout tím, že se napětí vynásobí konstantou 1,1. U vyšších je tento odhad již značně nepřesný a je nutné se pro přesné hodnoty podívat do katalogu.
Měření mi ukázalo, že teorie se shoduje s praxí, skoro, a že varistor je opravdu zajímavá součástka. Vzhledem k jeho teplotní závislosti by jej možná šlo použít i jako tepelný snímač, což někdy budu muset zkusit. Vlastní měření je značně zajímavé, protože člověk pak vidí teoretické znalosti i ve skutečnosti a lépe si je zapamatuje. Proto všem zvědavcům doporučuji, si to také zkusit přeměřit
Doplněno 30. září 2009
I na základě jednoho z komentářů mi to dneska nedalo a změřila jsem charakteristiku ještě jednou a tentokrát poctivě v obou polaritách. Minule jsem si zapisovala jen při jedné a druhou si jen tak zkusila, že to opravdu vodí v obou polaritách. Z tabulky i grafu vyplývá, že varistor se v obou polaritách chová podobně, ačkoli je poznat, že to je polovodič, a ne opravdický odpor. Jeho odpor se mírně liší, hlavně u menších napětí.
Napětí | Proud | Odpor | Proud | Odpor |
V | mA | kΩ | mA | kΩ |
18 | 0,004 | 4500 | 0,008 | 2250 |
19 | 0,008 | 2375 | 0,012 | 1583 |
20 | 0,02 | 1000 | 0,17 | 117 |
21 | 0,04 | 525 | 0,25 | 84 |
22 | 0,1 | 220 | 0,37 | 59 |
23 | 0,3 | 76 | 0,62 | 37 |
24 | 0,6 | 40 | 1,0 | 24 |
25 | 1,3 | 19 | 1,8 | 13 |
26 | 2,7 | 9,6 | 3,3 | 7,8 |
27 | 5,9 | 4,5 | 5,8 | 4,6 |
28 | 12 | 2,3 | 11 | 2,5 |
29 | 24 | 1,2 | 23 | 1,2 |
30 | 42 | 0,7 | 36 | 0,8 |
31 | 74 | 0,4 | 69 | 0,4 |
32 | 106 | 0,3 | 124 | 0,3 |
33 | 460 | 0,07 | 490 | 0,07 |
Obr. 2 – voltampérová charakteristika varistoru při obou polaritách
Co způsobuje ten "zub" na charakteristice namalované červenou barvou mi není úplně jasné, ale měřila jsem to několikrát a je tam vždy, takže to tak asi má být.
Hodnocení: 9,00 (6 hlasů) - Ohodnotit -
Komentář je vlastnictvím svého autora. Vyjadřuje jeho názory, ne názory redakce nebo provozovatele webu či serveru.
Napsal/a | Vlákno |
---|---|
Host |
Publikováno dne: 26.9.2009. 22:07
|
Odp: Měření na varistoru
A co opačná polarita?
|
|
Žirafka |
Publikováno dne: 26.9.2009. 22:45
|
Administrátorka
Datum registrace: 04.05.2008
Bydliště: Ústecký kraj
Počet komentářů: 1258
|
Odp: Měření na varistoru
Je prakticky stejná, ale když vydržíš do středy (nebo čtvrtka), tak bych sem mohla přidat i druhou tabulku, to je fakt. Připadalo mi to zbytečné.
|
Host |
Publikováno dne: 29.9.2009. 20:14
|
Odp: Měření na varistoru
Jojo vzpominka na skolni leta
|
|
Žirafka |
Publikováno dne: 30.9.2009. 17:33
|
Administrátorka
Datum registrace: 04.05.2008
Bydliště: Ústecký kraj
Počet komentářů: 1258
|
Odp: Měření na varistoru
Doplnila jsem i druhé měření s překvapivým výsledkem, tedy pro mě určitě.
Příště budu měřit poctivě v obou polaritách, ne jen v jedné a při druhé jen tak letem světem. Děkuji za motivaci milý Hoste |
Host |
Publikováno dne: 19.11.2012. 10:29
|
Odp: Měření na varistoru
Ahoj!
Jsem úplný začátečník a chtěl bych si varistory více užít - hlavně aplikačně.
Charakteristika soušástky mi příliš nenapovídá aplikaci.
Ale kdybych měl 2, 3 příklady aplikací, pocgopil bych k čemu všemu se dá použít.
Budeš tak hodná a pošleš nějaký jednoduchý obvod?
Díky, Karel
|
|
Žirafka |
Publikováno dne: 22.11.2012. 16:15
|
Administrátorka
Datum registrace: 04.05.2008
Bydliště: Ústecký kraj
Počet komentářů: 1258
|
Odp: Měření na varistoru
Ono těch příkladů zapojení moc není. Varistory se používají vlastně jen jako přepěťové ochrany a pak je jeho zapojení snadné: paralelně ke chráněnému obvodu.
Teoreticky jsou možná i jiná využití, ale na webu nic nenacházím. Sama žádný jiný rozumný (ani nerozumný) příklad využití momentálně nemám. |
Host |
Publikováno dne: 20.12.2012. 8:22
|
Odp: Měření na varistoru
Takže, když mám mít někde v obvodu nějaké konkrétní napětí, použiji varistor nejbližší vyšší hodnoty a pokud mi nekale napětí vzroste, varistor jde do zkratu?
|
|
Žirafka |
Publikováno dne: 20.12.2012. 14:34
|
Administrátorka
Datum registrace: 04.05.2008
Bydliště: Ústecký kraj
Počet komentářů: 1258
|
Odp: Měření na varistoru
Ano, i když čistý zkrat to nebude. Varistor se chová přesně tak, jak je to popsané v článku a v tabulce a grafu.
|
Host |
Publikováno dne: 1.1.2013. 16:54
|
Odp: Měření na varistoru
To je ale nebezpečné, když ho použiji na ochranu kontaktů relé. Může dojít k průrazu a co potom.....
Jak zvolit napětí varistoru, aby fungoval jako polykač jiskření a přitom se nikdy neprorazil? |
|
Žirafka |
Publikováno dne: 2.1.2013. 20:59
|
Administrátorka
Datum registrace: 04.05.2008
Bydliště: Ústecký kraj
Počet komentářů: 1258
|
Odp: Měření na varistoru
To je složitější otázka, ale jen zdánlivě. Takto použitý varistor musí být dimenzovaný hlavně výkonově správně. Jak, to záleží na tom, jaký zdroj je kontaktům předřazený a jaké má jištění. Jinak se bude dimenzovat varistor jištěný zdrojem 1 A a jinak na 1 kA.
Varistor je neprorazí, to spíše chytne plamenem pokud je špatně dimenzovaný. |
Host |
Publikováno dne: 10.1.2013. 13:53
|
Odp: Měření na varistoru
Žirafko, děkuji.
Je to celé moc složité. Nechám to být. Nechci Tě obtěžovat. Tak hodně úspěchů a zdarů a bezpečí při pokusech. Ahoj! Karel |
|
ander11 |
Publikováno dne: 15.1.2014. 16:58
|
Nemluva
Datum registrace: 15.01.2014
Bydliště:
Počet komentářů: 2
|
Odp: Měření na varistoru
Dobrý den! Mám otázku. Aký varistor použiť v primári zváracieho transformátora 220 V striedavých a maximálny prúd naprázdno v polohe 5 je 10 A?
|
Žirafka |
Publikováno dne: 18.1.2014. 8:47
|
Administrátorka
Datum registrace: 04.05.2008
Bydliště: Ústecký kraj
Počet komentářů: 1258
|
Odp: Měření na varistoru
To je dost složitá otázka, kterou nějak nechápu.
Chápu tedy to, že je potřeba dát na vstup svářecího trafa přepěťovou ochranu, ale nechápu tu polohu pět a ten proud naprázdno. Co to je za obrovské trafo? A má smysl, aby bylo chráněné proti přepětí? A takto obrovské trafo je připojené k jednofázové síti? A jaké má jištění proti nadproudu? PS: Jmenovité napětí v síti je už hodně dlouho 230 V |
ander11 |
Publikováno dne: 29.1.2014. 18:15
|
Nemluva
Datum registrace: 15.01.2014
Bydliště:
Počet komentářů: 2
|
Odp: Měření na varistoru
Zvárací transformátor primar 230V na prazdno v polohe 1 berie magnet.prud 0,6 mA, potom v polohe prepínača 5 je 10 A, pri prepinani poloh vznikaju velke napätove spicky, ktore vyhadzuju istic 16 Amp-erový. Aky typ varistora dat do primaru, na ake napätie, prud, vykon a kam ho zapojit? Na nulak a niekde na cievku primaru alebo priamo do privodu transformatora? Transformátor chrani 25 A istič proti nadprudu. Ďakujem a čakám
|
Žirafka |
Publikováno dne: 30.1.2014. 17:04
Aktualizováno dne:30.1.2014. 20:19
|
Administrátorka
Datum registrace: 04.05.2008
Bydliště: Ústecký kraj
Počet komentářů: 1258
|
Odp: Měření na varistoru
Aha, už tomu začínám rozumět. Je tu ale drobné ALE
Jistič nevyhazují napěťové špičky, ale špičky proudové a ty se varistorem nedají odstranit. Takže bude potřeba zapojit do série s trafem nějaké obvod na omezení toho proudu. Možností je několik: - odpor, který se po nějaké době překlene - reaktor - - - veliký, rozměrově, termistor - určitě se ještě něco najde. Jen stále nechápu ty dva jističe. Trafo má samo na sobě 25 A jistič a je připojené do zásuvky jištěné 16A jističem? A jistič vypadává jen při přepínání a nebo i při sváření? A ten proud 0,6 mA je skutečnost nebo překlep? |
Žirafka |
Publikováno dne: 30.1.2014. 20:20
|
Administrátorka
Datum registrace: 04.05.2008
Bydliště: Ústecký kraj
Počet komentářů: 1258
|
Odp: Měření na varistoru
Proč to škrtání? Nějak jsem neměla svůj den a napsala jsem do odpovědi pěknou pitomost. Za zbytkem si ale stojím.
|
Host |
Publikováno dne: 10.4.2015. 11:21
|
Odp: Měření na varistoru
|
|
Žirafka |
Publikováno dne: 10.4.2015. 15:29
|
Administrátorka
Datum registrace: 04.05.2008
Bydliště: Ústecký kraj
Počet komentářů: 1258
|
Odp: Měření na varistoru
Nějak mi nedochází o co přesně má jít.
Pokud ale má jít o to, že zdroj dodává napětí 30 V a občas může dodat i 100 V a je potřeba, aby zařízení celou dobu fungovalo, tak varistor není správná volba. Výrazně lépe poslouží mohutná zenerova dioda, která bude pracovat přesně tak, jak má. Jinak maximální napětí na varistoru určuje výrobce, stejně jako maximální proud, který snese a výkon, který je schopen uchladit. |
petrib |
Publikováno dne: 25.7.2015. 13:59
|
Odp: Měření na varistoru
JJ. Dík za článek.
Asi si to měření budu muset taky zkusit. Vytáhl jsem z akupaku neidentifikovatelnou součástku zapojenovu s články do série. Multimeter naměřil 0,7 Ohm, ESR metr 0,0, v GM říkal pán, že by to mohl být varistor, ale nejde poznat jakých hodnot. Mohla by jsi ještě uvést ke schematu zapojení jednotlivé součástky s hodnotami? Dík. |
|
Žirafka |
Publikováno dne: 25.7.2015. 18:06
|
Administrátorka
Datum registrace: 04.05.2008
Bydliště: Ústecký kraj
Počet komentářů: 1258
|
Odp: Měření na varistoru
Podle popisu to bude PTC sloužící jako pojistka, známý pod obchodním označením PolySwitch: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vratná_pojistka
Schémat je tu více, ke kterému se chtějí hodnoty? |
hergo |
Publikováno dne: 5.12.2017. 19:55
|
Odp: Měření na varistoru
No nevim zda by horel, ale rozlousknout jako orech se da.
|
|
Žirafka |
Publikováno dne: 6.12.2017. 5:41
|
Administrátorka
Datum registrace: 04.05.2008
Bydliště: Ústecký kraj
Počet komentářů: 1258
|
Odp: Měření na varistoru
Osobní zkušenost praví, že může i chytnout. Kdyby se mi to nestalo, tak bych tomu asi ani nevěřila. Ale skutečně tomu tak je.
|
host |
Publikováno dne: 12.4.2018. 21:01
|
Odp: Měření na varistoru
Ak som správne pochopil zapojenie AFDD(ochrana pred požiarmi) tak tam cez varistor vypínajú ochranu pri napätí 275v a viac cez "relé" aby zachránili elektroniku(AFDD) .. viete mi vysvetliť bližšie funkciu? Ďakujem inak si myslím že je to napoly zbytočná ochrana pretože funguje až pri záťaži nad 2,5A .. to znamená že prikrytý napájací zdroj na notebook (cca70w) ktorý sa rozhodol uvariť a zhorieť to nezachráni..
|
|
Žirafka |
Publikováno dne: 13.4.2018. 16:37
|
Administrátorka
Datum registrace: 04.05.2008
Bydliště: Ústecký kraj
Počet komentářů: 1258
|
Odp: Měření na varistoru
Do včerejška jsem netušila, že nějaké AFDD existuje. Tímto děkuji za rozšíření obzorů
Jednoduchá odpověď ale neexistuje, jednotka AFDD rozhodně nebude jen jeden varistor a relé. Co jsem tak pochopila z popisů na webu, je jednotka AFDD nějaký mikropočítačem řízený vehement, který zkoumá poruchy šířící se od hořícího oblouku a na základě jejich analýzy pak jednak. Jak přesně to dělá nevím, to jsem se nikde nedočetla. Možná podle průběhů napětí na nějakém bočníku, že hořící oblouk má nějaký charakteristický průběh proudu. Výrobci se chlubí i tím, že rozliší hořící oblouk od jiskřícího komutátoru. Jinak AFDD určitě nic nezachrání v situaci, kdy někdo hodí něco hořlavého přes pracující zdroj. V takovém zdroji nejsou jiskry ani hořící oblouk, takže to AFDD nepozná. Vlastně takové havárii se nedá zabránit nijak a škody dokáže omezit pouze detektor kouře či plamene. Což je ale až v okamžiku, kdy to vzplane. |