Žirafoviny.cz

     A je to tu zase. Další rok utekl jako voda, další rok, kdy jsem chtěla Žirafoviny pozvednout ze stavu, kdy se tu objeví tak jeden nebo dva články do roka a ještě k tomu to často není moc o technice a bastlení. Jenže kvůli práci to prostě nedávám. A nejenom práci, mám hromady dalších aktivit a tak se to prostě těžko kloubí dohromady.

     Jestli se podaří tento stav někdy v dohledné době změnit nevím, už pomalu ztrácím víru v to, že je to možné, ale ještě jsem ji neztratila úplně

     Tento rok byl skutečně plný nečekaných zážitků, různých turbulencí a nových zkušeností. Mnohokrát jsem musela vystoupit ze své komfortní zóny. Mám pocit, že to bylo tak často, že už skoro nevím, kde tu zónu mám Ale stálo to za to, byť třeba ani jedno z výběrových řízení, která jsou zkoušela, se buď nepovedlo, nebo se z dané organizace nakonec vůbec neozvali. Když firma vybere někoho jiného a ostatním to řekne, tak je to normální situace a slušnost. Když se ale ani neobtěžují s tím nevybraným říci, že je nevybrali... tak to ať jdou do háje. Ale byla to také zkušenost.

     Nechci a nebudu tu slibovat nic, co nejsem schopná splnit. Dneska už vím, že na nové články asi jen tak nedojde, ale věřím a doufám v to, že jeden nebo dva do roka se snad podaří napsat a publikovat. To bych si moc a moc přála



     Mohu ale říci, a tím možná i naznačit, že jsem doma přešla z Windows na Debian a jsem spokojená. Také jsem si postavila malý server s Raspberry PI, UPS a vlastním zdrojem. Je to taková malá krabička, co mi to běží a dělá radost. Pokusím se o ní něco napsat. Už proto, že na UPS HATu bylo potřeba udělat nějaké HW úpravy. Takže ten server není jen prostá skládačka hotových modulů, ale byla potřeba i odsávačka a páječka. A funguje to skvěle

     Přeji vám všem krásné, klidné a požehnané Vánoce a do nového roku to obligátní zdraví a trochu toho štěstí a lásky. Je to hrozné, otřepané a zprofanované klišé, ale je to vlastně to nejdůležitější, co na světě máme. Užívejme si všichni života plnými doušky, stůjme a konejme na straně dobra a snažme se žít tak, aby na nás a naše večírky vzpomínali lidé ještě po více než dvou tisících letech