Recenze - Akustická zkoušečka podle pana Belzy
Velice užitečná pomůcka do laboratoře.
Delší dobu jsem přemýšlela, do které rubriky zařadit tento článek. Jestli do recenzí nebo do elektroniky. Nakonec jsem se rozhodla, ale bylo to dlouhé váhání. Recenze komerční stavebnice to není, ale popis mého nápadu také ne. Je to tak něco napůl.
Před časem jsem si chtěla zkusit novou metodu výroby plošných spojů a jako vhodná předloha se mi hodila deska právě pro tuto zkoušečku. Je šikovně malá a tak jsem chtěla zabít dvě mouchy jednou ranou. Zkusit novou technologii a pokud se to povede, mít i reálně použitelnou desku. A tak jsem se do toho pustila. Nakonec to dopadlo tak, že se mi původní metoda přes několik pokusů nepovedla, ale pro změnu se mi povedlo udělat desku pomocí teplotního transferu toneru z papíru na desku a tak se destička přeci jenom narodila. A pak ještě další a již lepší.
O této metodě ale dneska povídat nechci. Je to povídání o akustické zkoušečce, kterou popisuje pan Belza na svých stránkách. Postavila jsem ji vlastně přesně podle návodu s tím rozdílem, že jsem doma neměla integrovaný obvod 74HC04 ale jen 74HC14. Chvilku jsem bádala nad katalogem a pak jsem to zkusila s ním. Oba obvody jsou totiž téměř stejné a mají stejné rozložení vývodů na nožičky. Liší se jen tím, že obvod 74HC14 má na vstupech hradel ještě Schmittův klopný obvod a tak by se vlastně měl chovat lépe. Zkušenost praví, že se chová dobře a zkoušečka s ním dobře funguje. Místo piezo elementu jsem použila reproduktorek ze starých sluchátek a k němu tranzistorový budící stupeň. Pro více informací doporučuji původní stránky.
Zkoušečka mi fungovala až asi na třetí pokus a to jen proto, že se zapomněla okolo desky vodivý obdélníček, velice tenký, který mi zkratoval výstup na mínus baterie. Než jsem na to přišla, tak to chvilku trvalo, ale pak se to podařilo. Měření totiž začínám od oscilátoru a ten fungoval. Než jsem se propracovala ke konci, tak prostě utekla trocha času.
Schéma zapojení jsem překreslila do Eaglu a vy jej můžete vidět na prvním obrázku. Ve schématu jsou nakreslené mnou použité součástky.
Zkoušečku jsem namontovala do krabičky KP-22A, kterou lze koupit u různých prodejců. Poněkud se liší od krabičky KP-22, která by se dala také použít. Rozdíl je v tom, že mnou použitá krabička je o maličko menší a je smontovaná jen jedním vrutem, na rozdíl od druhého typu krabičky, která se sešroubovaná pomocí čtyřech vrutů.
Deska podle původního návrhu pasuje do krabičky téměř přesně, jen je potřeba do ní vyříznou malý výřez pro průchod distančního sloupku a vrutu, kterým drží krabička pohromadě.
Použila jsem „bezpečnostní zdířky“ a to jen proto, aby se do nich daly zapojit normální měřící šňůru určené pro multimetr. Dneska jsou téměř všechny v tomto provedení a do normálních zdířek z pochopitelných důvodů nejdou zasunout. Na obrázku č. 4 vidíte také vypínač. Použila jsem posuvný přepínač ze zásob, kdysi dávno z něčeho vydolovaný. Typ prostě nevím. Důležité bylo, že se vešel do krabičky a šel celkem snadno přidělat, protože jeho rozměry dovolují jej položit na dno a tím mi ušetřil dost práce.
No a protože chci mít přístroje i hezké, tak jsem si navrhla štítek, ten pak barevně vytiskla na inkoustové tiskárně, následně zalaminovala a kyanoakrylátovým lepidlem přilepila na krabičku.
Co říci závěrem? Zkoušečka je velmi užitečná, dají se jí zkoušet odpory, kondenzátory a kde co dalšího. Pokud připojíte reproduktor, nebo sluchátko, tak jednak uslyšíte tón ze zkoušečky, tón závisí na odporu kmitačky, ale zároveň uslyšíte stejný tón i ze zkoušeného reproduktoru, protože měřeným obvodem prochází proud oscilátoru a ten není zanedbatelný. Takže dokáže vybudit jak malý reproduktorek, tak třeba ledku a podobně.
Přemýšlela jsem také nad tím, co zkoušečce vytknout, ale nenapadlo mne vlastně nic rozumného ale ani nerozumného. Snad jen absence signalizace zapnutí, což je ale velmi snadno realizovatelné. Potíž je jen v tom, že pokud zkoušečka zrovna nic nesignalizuje, tak je její odběr velice nízký (obvod typu HC), čili použití nějaké signalizace by znamenalo razantní zvýšení odběru proudu. Někomu by mohlo vyhovovat připojit paralelně se zdířkami veliký odpor, aby zkoušečka v klidu „klapala“ jednou za několik sekund, ale to je věc každého co mu vyhovuje. Já ji nechala tichou.
PS: Chtěla jsem zveřejnit i vektorový soubor se štítky, ale zjistila jsem, že jsem jej, geniálně, smazala z disku. No jo, stává se. Možná se někde ještě objeví, ale myslím si, že už asi ne.
Před časem jsem si chtěla zkusit novou metodu výroby plošných spojů a jako vhodná předloha se mi hodila deska právě pro tuto zkoušečku. Je šikovně malá a tak jsem chtěla zabít dvě mouchy jednou ranou. Zkusit novou technologii a pokud se to povede, mít i reálně použitelnou desku. A tak jsem se do toho pustila. Nakonec to dopadlo tak, že se mi původní metoda přes několik pokusů nepovedla, ale pro změnu se mi povedlo udělat desku pomocí teplotního transferu toneru z papíru na desku a tak se destička přeci jenom narodila. A pak ještě další a již lepší.
O této metodě ale dneska povídat nechci. Je to povídání o akustické zkoušečce, kterou popisuje pan Belza na svých stránkách. Postavila jsem ji vlastně přesně podle návodu s tím rozdílem, že jsem doma neměla integrovaný obvod 74HC04 ale jen 74HC14. Chvilku jsem bádala nad katalogem a pak jsem to zkusila s ním. Oba obvody jsou totiž téměř stejné a mají stejné rozložení vývodů na nožičky. Liší se jen tím, že obvod 74HC14 má na vstupech hradel ještě Schmittův klopný obvod a tak by se vlastně měl chovat lépe. Zkušenost praví, že se chová dobře a zkoušečka s ním dobře funguje. Místo piezo elementu jsem použila reproduktorek ze starých sluchátek a k němu tranzistorový budící stupeň. Pro více informací doporučuji původní stránky.
Zkoušečka mi fungovala až asi na třetí pokus a to jen proto, že se zapomněla okolo desky vodivý obdélníček, velice tenký, který mi zkratoval výstup na mínus baterie. Než jsem na to přišla, tak to chvilku trvalo, ale pak se to podařilo. Měření totiž začínám od oscilátoru a ten fungoval. Než jsem se propracovala ke konci, tak prostě utekla trocha času.
Obr. 1 – schéma zapojení zkoušečky.
Schéma zapojení jsem překreslila do Eaglu a vy jej můžete vidět na prvním obrázku. Ve schématu jsou nakreslené mnou použité součástky.
Obr. 2 – osazená a nalakovaná deska plošných spojů.
Zkoušečku jsem namontovala do krabičky KP-22A, kterou lze koupit u různých prodejců. Poněkud se liší od krabičky KP-22, která by se dala také použít. Rozdíl je v tom, že mnou použitá krabička je o maličko menší a je smontovaná jen jedním vrutem, na rozdíl od druhého typu krabičky, která se sešroubovaná pomocí čtyřech vrutů.
Obr. 3 – deska spojů namontovaná do krabičky.
Deska podle původního návrhu pasuje do krabičky téměř přesně, jen je potřeba do ní vyříznou malý výřez pro průchod distančního sloupku a vrutu, kterým drží krabička pohromadě.
Obr. 4 – detail vypínače a připojovacích zdířek.
Použila jsem „bezpečnostní zdířky“ a to jen proto, aby se do nich daly zapojit normální měřící šňůru určené pro multimetr. Dneska jsou téměř všechny v tomto provedení a do normálních zdířek z pochopitelných důvodů nejdou zasunout. Na obrázku č. 4 vidíte také vypínač. Použila jsem posuvný přepínač ze zásob, kdysi dávno z něčeho vydolovaný. Typ prostě nevím. Důležité bylo, že se vešel do krabičky a šel celkem snadno přidělat, protože jeho rozměry dovolují jej položit na dno a tím mi ušetřil dost práce.
Obr. 5 – přední a zadní přístrojový štítek.
No a protože chci mít přístroje i hezké, tak jsem si navrhla štítek, ten pak barevně vytiskla na inkoustové tiskárně, následně zalaminovala a kyanoakrylátovým lepidlem přilepila na krabičku.
Co říci závěrem? Zkoušečka je velmi užitečná, dají se jí zkoušet odpory, kondenzátory a kde co dalšího. Pokud připojíte reproduktor, nebo sluchátko, tak jednak uslyšíte tón ze zkoušečky, tón závisí na odporu kmitačky, ale zároveň uslyšíte stejný tón i ze zkoušeného reproduktoru, protože měřeným obvodem prochází proud oscilátoru a ten není zanedbatelný. Takže dokáže vybudit jak malý reproduktorek, tak třeba ledku a podobně.
Přemýšlela jsem také nad tím, co zkoušečce vytknout, ale nenapadlo mne vlastně nic rozumného ale ani nerozumného. Snad jen absence signalizace zapnutí, což je ale velmi snadno realizovatelné. Potíž je jen v tom, že pokud zkoušečka zrovna nic nesignalizuje, tak je její odběr velice nízký (obvod typu HC), čili použití nějaké signalizace by znamenalo razantní zvýšení odběru proudu. Někomu by mohlo vyhovovat připojit paralelně se zdířkami veliký odpor, aby zkoušečka v klidu „klapala“ jednou za několik sekund, ale to je věc každého co mu vyhovuje. Já ji nechala tichou.
PS: Chtěla jsem zveřejnit i vektorový soubor se štítky, ale zjistila jsem, že jsem jej, geniálně, smazala z disku. No jo, stává se. Možná se někde ještě objeví, ale myslím si, že už asi ne.
Hodnocení: 6,00 (2 hlasy) - Ohodnotit -
Komentář je vlastnictvím svého autora. Vyjadřuje jeho názory, ne názory redakce nebo provozovatele webu či serveru.
Napsal/a | Vlákno |
---|---|
host |
Publikováno dne: 26.2.2016. 18:16
|
Odp: Akustická zkoušečka podle pana Belzy
Vodivý rámečky mikrotenkou linkou jsou svinstvo, znám.
Na geniálně smazaný soubory existuje geniální prográmek RECUVA... Hodně nízkospotřebová indikace zapnutí u posuvných přepínačů sem-tam se dělávala nabarvením pohyblivé části segmentu který je vidět ve výřezu v panelu (manuální verze vraního oka, v některých lokalitách teda kukačky). |
|
Žirafička |
Publikováno dne: 26.2.2016. 18:25
|
Administrátorka
Datum registrace: 04.05.2008
Bydliště: www.monty.cz
Počet komentářů: 20
|
Odp: Akustická zkoušečka podle pana Belzy
Recuvu znám, zkusím ji na disk pustit, ale nemám pocit, že tentokrát pomůže. Sice toho umí hodně, ale neumí zázraky a protože od okamžiku smazání uběhlo již několik týdnů, tak se domnívám, že soubor bude již přepsaný. Nicméně jak jsem psala, zkusím to.
Indikaci jsem udělala popiskem na štítku, barvit přepínač se mi nechtělo. Na některých přístrojích jsem to tak udělané viděla, takže použití mohu potvrdit |
host |
Publikováno dne: 26.2.2016. 18:45
|
Odp: Akustická zkoušečka podle pana Belzy
Panasonic tak dělal i rádia, tam ale posuvník ještě tahal za lištu a úplně jinde v panelu se v dírce zjevovala zelená nebo červená tečka a to samý i přepínače vln, kde se v různých šířkách sloupce objevovaly bílý terčíky MW SW FM.
Nic to nežere! ať si každej vyrobí štítek sám ne? holota by zlenivěla. |
|
Žirafka |
Publikováno dne: 27.2.2016. 8:13
|
Administrátorka
Datum registrace: 04.05.2008
Bydliště: Ústecký kraj
Počet komentářů: 1258
|
Odp: Akustická zkoušečka podle pana Belzy
Nejenom Panasonic, i jiní výrobci to tak mají udělané, hlavně ti z daleké Asie. Ačkoli, když o tom tak přemýšlím, který výrobce dneska není z daleké Asie
|
host |
Publikováno dne: 27.2.2016. 12:19
|
Odp: Akustická zkoušečka podle pana Belzy
Citát:
který výrobce dneska není z daleké Asie třeba výrobce pan Hnien-Tien-Mien od Českého Brodu už není z daleké Asie a vyrábí sušenou trávu jen se z elektroměru hulí i když ten posuvný přepínače ani Belzovo pištítko asi nepotřebuje. |
|