Elektronika - Zkušební pískle s UJT
Tento jednoduchý obvod je snad nejjednodušší možností, jak udělat blikač nebo pískle pro všechny možné i nemožné účely a použití.
Pískle se dá použít na všechno možné i nemožné. Od učení se morseovce, přes domovní zvonek až po zkoušení rychloměru KOMPASu Zrovna tak je to vděčný obvod pro pokusy a seznámení se s poněkud exotickou součástkou a totiž s UJT.
O zkratce UJT si pár lidí myslí, že to je UJetej Tranzistor. Ale je to trošku jinak. UJT je zkratka z Uni Junction Transistor což znamená „Jedno přechodový tranzistor“. V zemích koruny české a slovenské se tato součástka také nazývá „Dioda se dvěma bázemi“.
Je to dosti speciální součástka nemající obdoby. Existuje jich jen pár druhů a jsou relativně vzácné. Tedy v našich obchodech určitě.
Schéma zapojení písklete je půvabně jednoduché. Dva odpory, jeden kondenzátor, reproduktorek a vlastní UJT. Toť vše. Radost pohledět.
Po připojení napájecího napětí se začne přes rezistor R2 nabíjet kondenzátor C1 a tím na něm začne stoupat napětí. Po dosažení spínacího napětí UJT tento sepne a přes reproduktor projde proudový impuls, který způsobí zvukový ráz. Po otevření UJT se současně vybije kondenzátor a UJT se ihned zavře. Celý pochod se začne opakovat od začátku a s uvedenými součástkami, při napětí 12V, se opakuje asi tak 1000x za sekundu, čili generovaný kmitočet je asi 1kHz. Rezistor R1 slouží jako omezovací odpor při sepnutí UJT a brání jeho poškození přílišným proudem. Pokud se odpor reproduktoru dostatečně vysoký, není nutné jej používat. Nicméně nic se jeho použitím nezkazí.
Jednou z vlastností tohoto oscilátoru je závislost frekvence na velikosti napájecího napětí. Toho se dá využít pro modulaci signálu. Pokud je tato vlastnost nežádoucí, je nutné stabilizovat napájecí napětí libovolným stabilizátorem. Může být se Zenerovou diodou nebo libovolný jiný. Používat monolitický stabilizátor mi však připadá poněkud divoké vzhledem k poměru počtu součástek v něm obsažených a počtu součástek vlastního oscilátoru
Proudové impulsy do reproduktoru jsou velice krátké a zvuk je dosti výrazný i při malém reproduktorku. Já použila stařičký reproduktorek TESLA ARZ084 který má impedanci kmitací cívky 32 Ohmů. Dá se použít i jiný, nebo například telefonní sluchátko. Při použití omezovacího odporu R1 lze použít i reproduktor s impedancí 4 nebo 8 Ohmů.
Oscilátor začíná pracovat již při napětí 0,8V a funguje spolehlivě až do 25V což by mělo být maximum. Záleží na tom kterém typu UJT a jeho mezních parametrech. Pro experimenty je důležité maximální napětí mezi emitorem a bází B2, dále pak maximální napětí mezi bázemi, maximální proud emitorem a maximální proud bázemi.
Při úpravách hodnot součástek je lepší volit raději větší nabíjecí odpor R2 a menší kapacitu kondenzátoru C1 než obráceně. Je to kvůli tomu, že kondenzátor se vybíjí přes PN přechod emitor – báze B1 a tento přechod, stejně jako jiná normální dioda, snese jen určitý proud. U UJT typu 2N2646 je jsou to sice dva Ampéry, špičkově, ale tento proud se dá lehce překročit použitím většího kondenzátoru, protože po otevření přechodu je tranzistor téměř zkratovaný právě tímto přechodem.
Další vlastností UJT, se kterou je nutné počítat, je fakt, že vede i ve „vypnutém“ stavu. Mezi bázemi je měřitelný odpor cca 10k a proto tranzistorem trvale prochází proud. S tím je nutné počítat například při stavbě blikače s LED, protože LED nikdy nezhasne úplně.
Pokud se reproduktor nahradí normálním rezistorem, lze z něj odebírat krátké impulzy pro libovolné použití. Z kondenzátoru C1 lze odebírat pilové napětí například pro řízení jasu nějaké lampy, pro řízení rozmítače, nebo pro řízení jiného oscilátoru. K C1 však nelze připojit malý odpor, protože tím se činnost oscilátoru naruší anebo znemožní. Je potřeba použít oddělovací stupeň.
Velice dobrá vlastnost UJT je jeho necitlivost vůči obrácení napájecího napětí. Mezi bázemi sice nějaký proud poteče, ale vzhledem k opačně pólovanému emitoru nikdy nemůže tranzistor sepnout.
Použití UJT není pochopitelně jen pro podobná písklata. Dá se s ním velice snadno udělat fázově řízený regulátor střídavého napětí, jednoduchá časová základna pro osciloskop, přepěťová ochrana a jistě se najdou i další možnosti.
Na závěr ještě pár informací, kde UJT získat. Dá se koupit například u firmy Farnell nebo v GM elektronic. Bohužel, můj oblíbený GES je nemá. Mnou použitý 2N2646 stojí asi 30Kč.
Pískle se dá použít na všechno možné i nemožné. Od učení se morseovce, přes domovní zvonek až po zkoušení rychloměru KOMPASu Zrovna tak je to vděčný obvod pro pokusy a seznámení se s poněkud exotickou součástkou a totiž s UJT.
O zkratce UJT si pár lidí myslí, že to je UJetej Tranzistor. Ale je to trošku jinak. UJT je zkratka z Uni Junction Transistor což znamená „Jedno přechodový tranzistor“. V zemích koruny české a slovenské se tato součástka také nazývá „Dioda se dvěma bázemi“.
Je to dosti speciální součástka nemající obdoby. Existuje jich jen pár druhů a jsou relativně vzácné. Tedy v našich obchodech určitě.
Schéma zapojení písklete je půvabně jednoduché. Dva odpory, jeden kondenzátor, reproduktorek a vlastní UJT. Toť vše. Radost pohledět.
Funkce obvodu
Po připojení napájecího napětí se začne přes rezistor R2 nabíjet kondenzátor C1 a tím na něm začne stoupat napětí. Po dosažení spínacího napětí UJT tento sepne a přes reproduktor projde proudový impuls, který způsobí zvukový ráz. Po otevření UJT se současně vybije kondenzátor a UJT se ihned zavře. Celý pochod se začne opakovat od začátku a s uvedenými součástkami, při napětí 12V, se opakuje asi tak 1000x za sekundu, čili generovaný kmitočet je asi 1kHz. Rezistor R1 slouží jako omezovací odpor při sepnutí UJT a brání jeho poškození přílišným proudem. Pokud se odpor reproduktoru dostatečně vysoký, není nutné jej používat. Nicméně nic se jeho použitím nezkazí.
Poznámky k pokusům
Jednou z vlastností tohoto oscilátoru je závislost frekvence na velikosti napájecího napětí. Toho se dá využít pro modulaci signálu. Pokud je tato vlastnost nežádoucí, je nutné stabilizovat napájecí napětí libovolným stabilizátorem. Může být se Zenerovou diodou nebo libovolný jiný. Používat monolitický stabilizátor mi však připadá poněkud divoké vzhledem k poměru počtu součástek v něm obsažených a počtu součástek vlastního oscilátoru
Proudové impulsy do reproduktoru jsou velice krátké a zvuk je dosti výrazný i při malém reproduktorku. Já použila stařičký reproduktorek TESLA ARZ084 který má impedanci kmitací cívky 32 Ohmů. Dá se použít i jiný, nebo například telefonní sluchátko. Při použití omezovacího odporu R1 lze použít i reproduktor s impedancí 4 nebo 8 Ohmů.
Oscilátor začíná pracovat již při napětí 0,8V a funguje spolehlivě až do 25V což by mělo být maximum. Záleží na tom kterém typu UJT a jeho mezních parametrech. Pro experimenty je důležité maximální napětí mezi emitorem a bází B2, dále pak maximální napětí mezi bázemi, maximální proud emitorem a maximální proud bázemi.
Při úpravách hodnot součástek je lepší volit raději větší nabíjecí odpor R2 a menší kapacitu kondenzátoru C1 než obráceně. Je to kvůli tomu, že kondenzátor se vybíjí přes PN přechod emitor – báze B1 a tento přechod, stejně jako jiná normální dioda, snese jen určitý proud. U UJT typu 2N2646 je jsou to sice dva Ampéry, špičkově, ale tento proud se dá lehce překročit použitím většího kondenzátoru, protože po otevření přechodu je tranzistor téměř zkratovaný právě tímto přechodem.
Další vlastností UJT, se kterou je nutné počítat, je fakt, že vede i ve „vypnutém“ stavu. Mezi bázemi je měřitelný odpor cca 10k a proto tranzistorem trvale prochází proud. S tím je nutné počítat například při stavbě blikače s LED, protože LED nikdy nezhasne úplně.
Pokud se reproduktor nahradí normálním rezistorem, lze z něj odebírat krátké impulzy pro libovolné použití. Z kondenzátoru C1 lze odebírat pilové napětí například pro řízení jasu nějaké lampy, pro řízení rozmítače, nebo pro řízení jiného oscilátoru. K C1 však nelze připojit malý odpor, protože tím se činnost oscilátoru naruší anebo znemožní. Je potřeba použít oddělovací stupeň.
Velice dobrá vlastnost UJT je jeho necitlivost vůči obrácení napájecího napětí. Mezi bázemi sice nějaký proud poteče, ale vzhledem k opačně pólovanému emitoru nikdy nemůže tranzistor sepnout.
Použití UJT není pochopitelně jen pro podobná písklata. Dá se s ním velice snadno udělat fázově řízený regulátor střídavého napětí, jednoduchá časová základna pro osciloskop, přepěťová ochrana a jistě se najdou i další možnosti.
Na závěr ještě pár informací, kde UJT získat. Dá se koupit například u firmy Farnell nebo v GM elektronic. Bohužel, můj oblíbený GES je nemá. Mnou použitý 2N2646 stojí asi 30Kč.
Hodnocení: 8,00 (4 hlasy) - Ohodnotit -
Komentář je vlastnictvím svého autora. Vyjadřuje jeho názory, ne názory redakce nebo provozovatele webu či serveru.
Napsal/a | Vlákno |
---|---|
IvanH |
Publikováno dne: 11.4.2017. 13:51
|
Redaktor
Datum registrace: 04.02.2015
Bydliště:
Počet komentářů: 95
|
Odp: Zkušební pískle s UJT
Trocha to tu oživým.
Keď ide o "zvláštne zapojenia" tak je tu aj príklad oscilátora s využitím lavínového prierazu tranzistora. https://svetelektro.com/clanky/primiti ... nym-tranzistorom-228.html Popis funkcie je v článku a preto ho nebudem opakovať. Ja som toto zapojenie používal ako indikátor stavu batétie v amatérskom RC vysielači. Keď bola batéria čerstvá (13,5V - 3 ploché 4,5V batérie ) tak blikal rýchlo a keď napätie klesalo frekvecia blikania klesala a keď bolo napätie pod 9V tak neblikala, čo malo výhodu aj v tom že neodoberala z batérie tak vzácnu energiu. Podobné zapojenie sa používalo aj v generátoroch pilového napätia v amatérskych osciloskopoch kde bol odpor nahradený prúdovým zdrojom čím sa dosiahol lineárny nárast napätia na kondenzátore a pekná rovná pila. PS.: S týmto blikačom sa mi podarilo vyhrať mestské kolo stredoškolskej odbornej činnosti kďe som zapojenie realizoval na paneli z plexiskla a podrobne popísal funkciu obvodu a prehlásil to za učebnú pomôcku, ale to bolo niekedy začiatkom 80tych rokov minulého storočia... |
Žirafka |
Publikováno dne: 11.4.2017. 18:52
|
Administrátorka
Datum registrace: 04.05.2008
Bydliště: Ústecký kraj
Počet komentářů: 1258
|
Odp: Zkušební pískle s UJT
Hezké zapojení, také tu jedno podobné mám UJT je na oscilátor pro osciloskop vhodnější, má totiž stálé parametry a pracuje ve své "správné" pracovní oblasti. A také se nemusí vybírat jestli bude nebo nebude fungovat. Ale hrát se s nimi dá také hezky, to mám také vyzkoušené
|
host |
Publikováno dne: 11.4.2017. 20:44
|
Odp: Zkušební pískle s UJT
Mohl bych se podívat, ale moc bych se divil že mám nějaký UJT vůbec doma.....
|
|
IvanH |
Publikováno dne: 11.4.2017. 22:36
|
Redaktor
Datum registrace: 04.02.2015
Bydliště:
Počet komentářů: 95
|
Odp: Zkušební pískle s UJT
Ja sa už s elektronikou hrám 40 rokov a s istotou môžem vyhlásiť že som sa ešte s UJT ani nestretol, nie že bt som ho mal doma.....
|
Žirafka |
Publikováno dne: 12.4.2017. 5:44
|
Administrátorka
Datum registrace: 04.05.2008
Bydliště: Ústecký kraj
Počet komentářů: 1258
|
Odp: Zkušební pískle s UJT
UJT se často nahrazuje zapojením se dvěma tranzistory. Jako třeba tady v tom regulátoru https://svetelektro.com/Forum/regulator-t25701.html
|
host |
Publikováno dne: 12.4.2017. 9:11
|
Odp: Zkušební pískle s UJT
Náhrada jednopřechodu dvěma doupřechody
a co zkušební pískle s tyratronem. |
|
Žirafka |
Publikováno dne: 12.4.2017. 17:31
|
Administrátorka
Datum registrace: 04.05.2008
Bydliště: Ústecký kraj
Počet komentářů: 1258
|
Odp: Zkušební pískle s UJT
Pískle se dá udělat s ledasčím. Při práci na ústředně jsem měla udělanou zkoušečku ze staré "volačky" čili ze signálního stroje, což je, pro neznalé, normální motorgenerátor. A jak hezky pískala
|
host |
Publikováno dne: 12.4.2017. 18:01
|
Odp: Zkušební pískle s UJT
V tom tě už předběhl pan Cahill, jeho pískadlo se převázelo v několika nákladních vlacích, rotory měly snad tunu
|
|