Zápisník drobností - Značení tranzistorů KC147-149 a KF 124-5
Barevný klíč k jejich určení.
Tesla svého času vyráběla různé součástky. A některé se používají ještě dnes, ačkoli už jich je již méně a méně. Stále se někdy vyskytují v prodejnách, bazarech či na burzách. Je neuvěřitelné, že i po takové době, kdy Tesla skončila s produkcí, je tolik součástek ve skladech či zásobách kutilů.
Mezi starší výrobky Tesly patřili i tranzistory řad KC 147 až 149 a KF 124 a 125. Potíž je v tom, že vypadají všechny stejně. Jsou to plastové krabičky podivného šestiúhelníkového tvaru s třemi nožičkami pro uchycení do plošného spoje. V katalogu člověk sice najde parametry každého typu, ale jak je poznat, to už ne. Tedy v těch katalozích, co mám, to napsané není.
Zrada je totiž v tom, že na jejich pouzdrech není nápis s typem tak, jak to známe z většiny jiných součástek. Přesto tu je šance, jak tranzistory poznat:
1. je potřeba mít pořádek v zásobách a pečlivě hlídat, aby se součástky nepomíchaly a aby nápis na zásobníku odpovídal tomu, co je uvnitř.
2. podívat se do níže uvedené tabulky
Na těle tranzistoru je totiž barevný pruh a to je to, co hledáme. Tím jsou jednotlivé typy tranzistorů označené podle tohoto klíče:
KC 147 - rudý (červený)
KC 148 - modrý
KC 149 - bílý
KF 124 - žlutý/oranžový
KF 125 - zelený
Pokud položíme tranzistor na záda (na kratší stranu šestiúhelníku), tak tranzistory KC mají nožičky v pořadí K B E a KF je mají v pořadí K E B, na to pozor při případných náhradách. Tranzistory KF jsou však vysokofrekvenční, takže je asi nikdo nebude nahrazovat řadou KC. A opačně také ne.
ps: bílý text není na bílém podkladu stránek vidět, proto je vysázený barvou černou. Bílá barva je přesný opak barvy černé
Mezi starší výrobky Tesly patřili i tranzistory řad KC 147 až 149 a KF 124 a 125. Potíž je v tom, že vypadají všechny stejně. Jsou to plastové krabičky podivného šestiúhelníkového tvaru s třemi nožičkami pro uchycení do plošného spoje. V katalogu člověk sice najde parametry každého typu, ale jak je poznat, to už ne. Tedy v těch katalozích, co mám, to napsané není.
Zrada je totiž v tom, že na jejich pouzdrech není nápis s typem tak, jak to známe z většiny jiných součástek. Přesto tu je šance, jak tranzistory poznat:
1. je potřeba mít pořádek v zásobách a pečlivě hlídat, aby se součástky nepomíchaly a aby nápis na zásobníku odpovídal tomu, co je uvnitř.
2. podívat se do níže uvedené tabulky
Na těle tranzistoru je totiž barevný pruh a to je to, co hledáme. Tím jsou jednotlivé typy tranzistorů označené podle tohoto klíče:
KC 147 - rudý (červený)
KC 148 - modrý
KC 149 - bílý
KF 124 - žlutý/oranžový
KF 125 - zelený
Pokud položíme tranzistor na záda (na kratší stranu šestiúhelníku), tak tranzistory KC mají nožičky v pořadí K B E a KF je mají v pořadí K E B, na to pozor při případných náhradách. Tranzistory KF jsou však vysokofrekvenční, takže je asi nikdo nebude nahrazovat řadou KC. A opačně také ne.
ps: bílý text není na bílém podkladu stránek vidět, proto je vysázený barvou černou. Bílá barva je přesný opak barvy černé
Hodnocení: 10,00 (2 hlasy) - Ohodnotit -
Komentář je vlastnictvím svého autora. Vyjadřuje jeho názory, ne názory redakce nebo provozovatele webu či serveru.
Napsal/a | Vlákno |
---|---|
EKKAR |
Publikováno dne: 18.1.2010. 21:15
|
Dost toho napovídá
Datum registrace: 07.12.2008
Bydliště: v České Třebové
Počet komentářů: 248
|
Odp: Značení tranzistorů KC147-149 a KF 124-5
Já jen dodám několik maličkostí:
1) Existovaly i verze těchto tranzistorů, které měly označení SHORA textovým potiskem bílé barvy - jsou to ty ze začátku výroby, protože potisk písmeny a číslicemi byl náročnější na seřizování a přesnost, kdežto na barevný proužek stačil jen správně nastavený váleček s barvou, který přejel po vršku pouzdra. Také odstíny barev byly velmi nejednotné - hlavně žlutá někdy přecházela až do oranžové a zelená hraničila až se žluto-zelenou... Prostě co se do "mašiny" nalilo, tím se potiskovalo... Velkou nectností těchto tranzistorů navíc byly vývody, vytvořené z měděného pocínovaného pásku - byly relativně velmi široké a "nepasovaly" tak do běžných otvorů s průměrem 0,8 nebo 1,0mm, které se obvykle na součástky vrtaly a vrtají. 2) Tyto výše popsané v plastu pouzdřené tranzistory měly své "bratránky" pouzdřené do kovových pouzder s průměrem i výškou 5mm - jednalo se o totožné čipy, které ale díky pouzdru s menším tepelným odporem přechod-pouzdro snášely vyšší kolektorovou ztrátu. Výstupkem na boku pouzdra v místě svaru podložky a "kloboučku" byl označován vývod emitoru. Byly označované jako KC507, 508 a 509. Vysokofrekvenční typy KF524 a 525 měly dokonce pouzdro se 4 vývody - systém byl elektricky izolován od pouzdra a pouzdro mělo svůj vývod, určený ke spojení se zemí - fungovalo potom jako stínění. Původní určení těchto "kovových" typů byla vojenská, průmyslová a investiční elektronika, i když později se daly normálně koupit a ve své době sehrály nezastupitelnou roli i v bastlířské/amatérské sféře. |