Štokr

1. Strojní přikladač uhlí do kotle některých parních lokomotiv.
2. Parní lokomotiva řad 556.0 a 556.1 vyráběná Škodou Plzeň. Pojmenovaná podle sériově osazovaného mechanického přikládače paliva.

     Přikladač posouval uhlí z tendru do topeniště pomocí šnekového dopravníku, který ve své vstupní části zároveň uhlí drtil na drobné kousky. Šnek uhlí vytlačoval těsně za dvířka topeniště na přikládací plošinu, odkud bylo na plochu roštu dopravováno foukáním pomocí tlakové páry. Regulátory trysek ovládal topič, jehož do té doby velmi fyzicky náročná práce se změnila zavedením mechanického přikladače pouze v otáčení patřičnými kohoutky.

     Pohon šneku byl realizován malým parním strojem, umístěným pod podlahou budky lokomotivy. A protože "šnek" se německy řekne "Der Stocker" čteno "štokr", dostaly tyto lokomotivy tuto přezdívku.

     Měly nejvyšší výkon mezi parními lokomotivami ČSD. Byly určeny pro těžkou nákladní vozbu a byly to jedny z posledních parních lokomotiv, které u ČSD jezdily - v závěru svých služebních let se většinou používaly k postrkům na úsecích se sklony, které neumožňovaly plynulý průjezd těžkých nákladních vlaků jen s jednou lokomotivou (většinou elektrickou) nebo na tzv. "dispečerkách".

     Mnohé Štokry po svém vyřazení z traťové služby dosloužily ve funkci stacionárních kotlů.

Doplnění po čase:

     Jeden ze čtenářů mi poslal toto vysvětlení: Štokr je z toho, že ten přikladač dovezený z Francie měl na štítku napsáno "Stocker", což se tedy s německou výslovností řekne štokr. Šnek je německy Schnecke.