Žirafoviny.cz

     Před časem jsem někde získala levný LCD modul KTM-S1201 ve kterém je řadič NEC µPD7225. Dlouho ležel ve škatulce, ale teďka mne napadlo, že bych si mohla pohrát a tak jsem si pohrála.

     Řízení displeje není tak triviální, jak to na první pohled vypadalo. Ačkoli vlastní komunikace se mi podařila velmi rychle, tak některé věci mi dali docela dost zabrat a nejvíce šedých vlasů mám z pochopení toho, jak funguje režim „blikání“ a jak jej pořádně zprovoznit. Nicméně se nakonec všechno podařilo a výsledky si tu můžete prohlédnout.

     Byla jsem zvědavá, jak moc ovlivňuje napájecí napětí kmitočet krystalového oscilátoru v procesoru Atmel ATtiny2313-20PU. Takže jsem nechala několik hodin běžet čítač a zdroj a zapojila procesor na nepájivém poli tak, že má zapojené napájení a oscilátor. Nic jiného připojeného není. V procesoru je program, který jej oživí a změní na jednoduchý čítač a zároveň vyvede na jeden vývod kmitočet oscilátoru. To proto, abych sondou nezatěžovala vlastní krystal, protože i sonda 1:10 jej velmi zatíží a změní jeho kmitočet.

Aktualizace 8. 12. 2015: oprava tabulky a doplnění grafu.
Aktualizace 12. 12. 2015: Doplněná druhá tabulka a graf.

     Před pár dny jsem si všimla, že se rapidně zvyšuje počet zaznamenaných serverových chyb číslo 404, čili že na serveru něco chybí. A všechny chyby se odkazovaly na soubory apple-touch-icon.png nebo apple-touch-icon-precomposed.png. Nejprve jsem tomu nevěnovala pozornost, protože jsem si říkala, že prostě zase někdo zkouší server a dělá neplechu.

     Když jsem v roce 2009 dávala dohromady svoje první, a zatím poslední, BCD hodiny, netušila jsem, že se k nim budu ještě někdy vracet a že se budou stavět ještě nějaké další. Ale osud tomu tak chtěl a tak jsem začala po čase přemýšlet, jak svojí starou konstrukci vylepšit a možná trochu zmodernizovat.

     Pod článkem s původním návodem se rozběhla docela dlouhá diskuse a v ní, mimo jiného, zaznělo, že svítivé diody jsou vlastně zapojené špatně, protože jsou namáhané v závěrném stavu. Je to pravda, ale já jsem si naivně myslela, že to ničemu nevadí, protože maximální závěrné napětí svítivých diod se uvádí většinou pět voltů a to hodiny nepřekračují.

     Dělala jsem pořádek v součástkách a tak jsem se přehrabovala i v pytlících s integrovanými obvody. Říkala jsem si, že by to chtělo udělat zase nějakou ptákovinu a tak vznikla tato konstrukce

     Běžících světel jsem zkusila postavit hodně a ještě více jich je vidět na internetu. Přímo nepřeberné množství od velice jednoduchých obvodů až po obvody složité a ovládané pomocí procesorů. Nikdy jsem ale neviděla takové zapojení, které teďka předkládám ctěnému čtenářstvu.