Žirafoviny.cz

     Je tomu již více než rok, kdy jsem si koupila nový počítač a první věc, kterou jsem udělala, byla instalace Debianu místo Windows. Poslední Windowsy, které jsem měla ráda byla XP, pak už to bylo více či méně nadraka, ačkoli musím uznat, že Windows 7 se používat daly a vlastně to byl také docela dobrý a stabilní systém. Nic novějšího jsem doma neměla, ale v práci jsem prošla vším přes W8 a W10 až po dnešní W11. Jedno větší hrůza než druhé. A tak přišel čas Debianu. Hlavně proto, že jsem si s ním hrála už před tím na Malině, takže to byl vlastně Raspbian, ale ono je to na jedno brdo. Dneska používám oboje.

     Tímto delším historickým úvodem se dostávám k dnešnímu obvodu. Je jím tradičně pěkná ptákovina v podobě blikátka. Nicméně mě přeci jenom napadají i praktické možnosti využití, ale o tom až později. Hlavní motivací ke vzniku tohoto obvodu bylo reálně si vyzkoušet KiCAD a naučit se jej, alespoň trošku, používat. Eagle mám doma také, na starém počítači s Windows XP, ale má svoje omezení a nový už mít nebudu. Už kvůli nové licenční politice a podobně. Musím připustit, že KiCad docela vzdoroval mým pokusům, ale pak jsem pochopila co a jak a nakonec to šlo. Už jsem v něm navrhla dvě desky, obě jsou už i vyrobené a obě fungují. Čili mohu říci, že jsem se to snad trochu naučila

     A je to tu zase. Další rok utekl jako voda, další rok, kdy jsem chtěla Žirafoviny pozvednout ze stavu, kdy se tu objeví tak jeden nebo dva články do roka a ještě k tomu to často není moc o technice a bastlení. Jenže kvůli práci to prostě nedávám. A nejenom práci, mám hromady dalších aktivit a tak se to prostě těžko kloubí dohromady.

     Asi to bude znít poněkud divně, ale i ve 21. století jsou lidé, kteří používají pevnou linku. A já jsem jedním z nich. Mám internet přes VDSL a pevný telefon mám k němu, stojí to sice nějakou korunu navíc, ale za ten klid mi to stojí.

     Protože bydlím na vesnici, tak tu není nouze o výpadky proudu. Většinou netrvají dlouho, ale někdy se zadaří a je to spousta hodin. Proto mám domácnost vybavenou tak, že to umím přežít a nezbláznit se. Jenže ze sítě jsou napájené i BTS mobilních sítí a tak se třeba nedávno stalo, že dlouhý výpadek proudu způsobil vybití i jejich baterií a několik hodin jsme byli úplně odpojeni od civilizace. Tedy skoro. Silnice fungovala normálně a pevná linka také. Takže jsem mohla rodiče uklidnit, že mi fakt nic není a nedostupnost telefonu neznamená katastrofu.

     V litoměřické základní škole Na Valech je robotický kroužek a tomu se podařil husarský kousek a totiž vyhrát Mistrovství ČR v robotické soutěži VEX IQ Challenge a tím se kvalifikovat na VEX WORLD 2024 v Dallasu, což je světové finále.

     Jak už to tak bývá, peněz není nikdy dost a tak je potřeba se podívat nejenom do vlastních kapes, ale i jinde. Něco dá škola, něco rodiče, něco město, něco sponzoři... a něco možná i čtenáři Žirafovin

     Je právě 24. prosince roku 2023, něco po půl deváté ráno a já sedím ve své pracovně u jednoho z počítačů a přemýšlím nad tím, že by bylo príma zase jednou něco napsat na stránky.

     Letos jsem nějak více apatická než jindy, do ničeho se mi nechce, nikam se mi nechce a ze všeho nejraději bych byla zalezlá v posteli. Už proto, že dost kašlu a není mi fajn. A navíc mám vánoční náladu, jak se o ní píše třeba v knize Devadesátka pokračuje.